Jestli preferujete lepší kvalitu, stabilitu a bezpečnost, pravděpodobně upřednostníte kabelovou inteligentní domácnost. Chytrá elektroinstalace sice vyžaduje nákladnější vstupní investici, než bezdrátové řešení, ovšem má vyšší přidanou hodnotu, a mezi finančně zajištěnými lidmi proto bývá žádanější.

Technologie prošly v posledních dekádách rychlým vývojem, díky čemuž ušetříme mnoho času a energie. Například místo abychom ráno ručně přikládali palivo do vychladlých kamen, necháme běžet topení. Rekuperační jednotka zužitkuje teplo vydýchaných plynů, které potom vypustí ven a dovnitř přivede ohřátý čerstvý vzduch (nebo stále chodíme otevírat a zavírat okna v různých místnostech). Při odchodu svůj domov zakódujeme, aby byl chráněný alarmem (anebo prostě „jenom” spoléháme na zamčené dveře)…

Pokud však tyto přístroje fungují izolovaně, stále ještě spotřebovávají naši mentální kapacitu. Průběžně musíme přecházet mezi jednotlivými předměty a mačkat tlačítka, například abychom zesílili, nebo ztlumili topení. Proto vznikají „chytré” domy a byty, které lze ovládat jednodušeji, anebo se dokonce samy přizpůsobují svým obyvatelům. Některé mají formu elektroinstalace, zatímco jiné jsou bezdrátové.

Bezdrátový přenos dat bývá pomalejší například kvůli stěnám a dalším překážkám, které má v cestě. A navíc: “Bezdrátovou komunikaci lze různými způsoby napadnout. Hackeři mohou dálkově vypnout vybrané přístroje, případně špehovat lidi nebo krást jejich citlivá data. Nic takového nedokážou přes kabel, pokud do objektu nemají fyzický přístup,” vysvětluje bezpečnostní odborník Lucas Paus, jehož služby využívají globální společnosti Eset a Deloitte.

Chytrá elektroinstalace stojí řádově statisíce korun

Relativně pomalejší a riskantnější alternativa jistě skýtá i svoje pozitiva. Zatímco chytrá elektroinstalace stojí řádově statisíce korun, bezdrátové řešení seženeme zhruba za tisíce až desetitisíce Kč. Potom jenom připevníme několik přístrojů, a můžeme třeba slovně poručit světlu, aby zhaslo – podobně jako kdybychom nechali položit novou kabeláž, která by ovšem vyžadovala hlubší stavební úpravy, přesněji zásah do zdiva.

Cena ovšem bývá úměrná kvalitě, což platí taky pro různé bezdrátové balíčky. Některé jsou závislé na internetu a data odesílají na vzdálená úložiště (do takzvaného „cloudu”), dokáží integrovat jenom omezený počet prvků a obsahují pouze jednoduché tovární nastavení. Jiné mají vlastní síť a miniserver (takže všechny citlivé informace zůstávají doma), umějí zapojit například i žaluzie nebo podlahové vytápění, a zahrnují individuální IT servis. Právě program neboli software přitom rozhoduje, jestli domácnost bude chytře přizpůsobená svému majiteli, jeho životnímu rytmu a unikátním potřebám, nebo bude jeho domácí pohodu spíše narušovat.

Chudším lidem zbývá jenom bezdrátové řešení

Hardware, tedy fyzické komponenty pro inteligentní elektroinstalaci vyrábí například rakouská společnost Loxone Electronics či americká Control4. Levnější bezdrátové řešení nabízí bulharská Teracomunications (Shelly) nebo čínská Itead Intelligent Systems (Sonoff). A když nahlédneme do statistik internetového vyhledávače Google, zjistíme, že nejhledanější je čínská varianta: Měsíčně láká řádově statisíce lidí, zatímco každý ze zmíněných západních konkurentů zajímá přibližně desetitisíce potenciálních uživatelů.

Ovšem kdyby všechny alternativy byly stejně drahé, pořadí by pochopitelně vypadalo úplně jinak. Levné bezdrátové řešení totiž zpravidla nepřitahuje zájemce primárně svojí kvalitou, nýbrž nižší cenou, jako náhrada za atraktivnější chytrou elektroinstalaci, která zdobí luxusní domy úspěšných a finančně zajištěných lidí.